Po celosvětově úspěšném debutu Já, Olga Hepnarová přichází režiséři Petr Kazda a Tomáš Weinreb s mezinárodně obsazeným dramatem o netoleranci a odvaze čelit jí. Svým autorským debutem Já, Olga Hepnarová zaujali Tomáš Weinreb a Petr Kazda renomované porotce stovek zahraničních festivalů včetně Berlinale, kde mělo drama světovou premiéru. Stejně jako v příběhu poslední popravené ženy v ČSSR reflektují i v dramatu Nikdo mě nemá rád vysoce aktuální téma neschopnosti splňovat představy většinové společnosti a tlaku, odcizení i vlastních pochybností, které s sebou jinakost přináší. Hlavní hrdinkou dramatu je Sára, která pracuje jako sekretářka na vojenském velitelství v Praze. Brzy jí bude třicet, je svobodná a bezdětná, což jí její matka neváhá připomenout při každé příležitosti. Aspoň částečné porozumění nachází u otce a kamarádky Lenky, ze všeho nejvíc je ale sama. Z jakési letargie ji vytrhne až Martin. Muž s jemnou tváří a galantním vystupováním. Postupně se začínají sbližovat, ale když chce Sára posunout jejich vztah na hlubší a fyzickou úroveň, Martin ho nečekaně utne. Sára odmítá přijmout jeho neochotu svěřit se jí a chce vědět, co mu brání být s ní. Přitom zjistí, že má Martin tajemství. Slíbí, že ho nikomu neprozradí, ale v dobré víře slib poruší. A tím oba odsoudí k všeobecnému opovržení. Aby byly scény ze Sářina života co nejautentičtější, konzultovali tvůrci scénář s armádními poradci a natáčeli s profesionálními vojáky v prostorách pražského posádkového velitelství nebo během vojenské přehlídky na Vítkově. Samotářskou Sáru ztvárnila slovenská herečka Rebeka Poláková, známá z thrillerového hitu o mafiánském bossovi Miki, tajemného Martina si zahrál litevský herec Mantas Zemleckas, který typově odpovídal představě tvůrců vypadat jako mladý David Bowie. V roli Sářiny matky exceluje Barbora Bobulová, která svou hereckou kariéru odstartovala princeznou v pohádce Nesmrtelná teta a následně se proslavila v Itálii, kde od roku 1995 žije.